ČARODĚJKY moje dílko... seznámení - část 2.

24. října 2008 v 23:55 | MjUzIKberus |  Moje liter.díla


Je neděle a Wintensie se s tátou právě stěhuje do Tachova. Její maminka před pár měsíci umřela při autonehodě. A její tatínek kvůli smutku přestal chodit do práce. U něj v práci se to samozřejmě nelíbilo a po nějakém čase ho vyhodili, ale nakonec dostal před týdnem velmi zajímavou nabídku právníka v Tachově. Taková příležitost se nemusí opakovat a tak neváhal. To se, ale nezamlouvalo Wintensii ( Winty ). Nechtěla opustit své přátelé a bydlet někde, kde to ani nezná, a tak daleko od místa, kde bydlela doposud. Přemlouvala tátu, aby tu práci nebral, ale to se jí nepodařilo.
A tak teď sedí v autě mířící přímo do Tachova, do místa, o kterým netuší zdaleka vůbec nic co by jí tam mohlo potkat. Nenapadlo by ji, že zde v tak klidném městě se jí změní celý život.
Pěkné počasí zrovna není. Venku totiž strašně prší. A to na náladě nepřidá. Jak ráda by byla s kámoškami, zrovinka u jedné z nich třeba u Elišky doma a bavila by se s nimi o různých věcech např. o klucích. To bylo jejich oblíbené téma. Mohly se spolu bavit do soudného dne, a přece si měli stále co říct. Místo, aby byla s nimi, trčí teď v autě, ve kterým se za celou cestu nepromluvilo ani slovíčko. Winty je stále totiž naštvaná na tátu, že tu práci vzal. I když se jí táta snažil ještě před odjezdem z Kroměříže domluvit, aby se to snažila pochopit, že tu práci vzít musel, ale Winty to, buď nechápala, anebo to pochopit nechtěla. Ale on už to doma nemohl vydržet, byl naposledy v práci před dvěma měsíci a za celou tu dobu se sužoval smutkem po své ženě, stále mu moc chybí, ale už nemohl vydržet v tom domě, kde s ní byl tak šťastný a kde ji stále vidí na každém kroku jak se na něj dívá a usmívá, jak mu přináší kafíčko ke stolku s počítačem odkud nevystrčil ani nos, když pracoval na nějakém velkém případu např. tak před rokem se snažil zbavit obvinění z vraždy jednu známou zpěvačku, jméno nebudu uvádět, ale všichni říkali, že je to beznadějné a je hned jasné, že zabila svého může, ale pan Jan Ketyen věřil v to, že to na ni někdo hodil a také měl pravdu. Zpěvačka byla zbavena obvinění, pravý vrah byl nalezen a dopaden.
Do Tachova přijížděli už za tmy. Mohlo být tak kolem půl desáté.
"Tohle, ˝ řekne Winty ironicky a ťukne prstem do okénka u auta "má být ten skvělý a krásný Tachov, o kterým jsi mi povídal, jo?˝diví se Winty.
"Neboj, zítra vše uvidíš v lepším světle a ve škole si najdeš nové kamarádky. ˝ odpoví jí tatínek.
Winty: "Zítra jdu do školy?˝ vytřeštím své modrozelené oči na svého tátu, který se snaží mě dál nevnímat a raději se věnuje řízení.
.....pokračování příště....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama